“Za činnost AVTS jsem moc vděčná,” říká Lenka Říhová

Zdroj: Pádler, Na vodu
Připravil: Petr Snížek, Foto: archiv Bisport

Lenka se okolo vody pohybuje přes dvacet let. Celou dobu pod křídly vodácké půjčovny
Bisport, která působí na Sázavě. V posledních letech také jako členka výboru Asociace
vodní turistiky a sportu (AVTS), organizace, která bojuje za české vodáky a jejich práva
na řekách. Pojďte se s Lenkou seznámit trochu blíž…

Ahoj Lenko. Jaký je tvůj vodácký životopis? A jak ses objevila v půjčovně lodí Bisport?
V Bisportu působím od roku 2001, kdy jsem jako studentka gymnázia
hledala brigádu na léto. Před mým nástupem do Bisportu jsem byla
vodácky „nepolíbená“ a na vodě nikdy nebyla. S mými roky v Bisportu
jsem si projela hlavní vodácké trasy v Česku, abych získala povědomí
o vodáctví a lépe hostům půjčovny mohla poradit, kde strávit svou
dovolenou na vodě. I po letech strávených v Bisportu se ale osobně za
profesionálního vodáka nepovažuji.

Jaké všechny pozice jsi v Bisportu prošla?
V Bisportu jsem si prošla skoro všemi pracovními pozicemi. Od
řadového brigádníka, který vydává vybavení, stará se o čistotu zázemí,
přes telefonní operátorku v call centru až k vedoucí call centra. Byla to
dlouhá cesta, po které mě vždy bavilo jít a hledat další a další krůček,
zdolat ho a posunout se zase o kousek dále.
Když před čtyřmi lety původní majitel Bisportu Jarda Biolek začal
hledat svého nástupce ve vedení firmy, byla to pro mě velká výzva,
které jsem se chopila a nenechala si ji ujít. Letos jsem již třetím rokem
majitelka jedné části Bisportu.
Bisport pro mě není pouze práce, ale hlavně srdcová záležitost.
Snažím se být příkladem pro své kolegy, partnery, ale i naše hosty, kteří si
k nám přijedou užít pár dní na vodě nebo i celou dovolenou.

Co všechno obnáší vedení tak velké půjčovny lodí?
Od roku 2020 jsem majitelkou a ředitelkou mateřské firmy Bisport.
Tato část firmy zajišťuje pro provozní část firmy zázemí v podobě
rezervačního systému, služeb call centra a také se kompletně
staráme o marketing. Není toho málo, co je na našich bedrech.
Bisport není o mé osobě, ale za jeho úspěchem je tým lidí, kterým
bych touto cestou ráda poděkovala za všechno, co pro fungování
firmy dělají.

Co děláš, když není vodácká sezona?
Hodně lidí si myslí, že má práce v Bisportu je pouze sezonní záležitostí
a v zimě mám nohy na stole a užívám si volna. To ale není vůbec
pravda a jsem vlastně ráda, že tady mohu trochu víc přiblížit, jak
taková práce mimo sezonu vypadá.
Po konci sezony je třeba vyhodnotit, co se nám v jejím průběhu
povedlo a co méně, a hlavně je potřeba z případných chyb hledat
ponaučení. Už od listopadu začínám připravovat nabídku pro
novou sezonu, která se začne rozebíhat hned po novém roce, kdy
první nedočkaví vodáci začínají plánovat a naskakují nám první
rezervace.
Jedná se o koloběh, ve kterém si vždy v září říkám: „je konec
sezony, chvíli si odpočinu a naberu nové síly.“ Na začátku února mi
proběhne hlavou, že jsem si ještě odpočinout nestihla a vodácká
sezona je za chvíli tu. Na začátku dubna se vše rozjíždí, celá sezona
je před námi. Párkrát se probudím a jsou tu červencové svátky,
absolutní vrchol vodácké sezony a zanedlouho už se zase blíží
konec sezony. Řeknu si, že si trochu odpočinu a opakuje se to samé
co předtím. (smích)
Poslední roky mi přijde, že celý tenhle koloběh strašně rychle utíká
a někdy bych potřebovala zpomalovací klíček, aby se dal čas alespoň
trochu přibrzdit.

Živí tě jen půjčovna a věci kolem ní?
Půjčovna mě zaměstnává na celý úvazek. Tím, že mám rodinu (přítele
a dva syny) a snažím se svůj čas rozdělit mezi práci v Bisportu a čas
strávený s nimi, je to v hlavní vodácké sezoně někdy těžké vše skloubit.
Za 20 let v Bisportu jsem pochopila, že nemohu být u všech činností,
a proto jsem hodně věcí delegovala a já si hlídám, že vše běží, jak má
a v případě nutnosti zaskočím, kde je potřeba. Proto se se mnou naši
vodáci slyší na lince pouze v okrajových měsících a pak se stáhnu
spíše do pozadí firmy.

Jsi, lépe řečeno s Bisportem jste, taky v Asociaci vodní turistiky
a sportu (AVTS). Jaká je tam tvoje funkce?
Bisport je zakládajícím členem Asociace a já jsem za to za sebe
moc hrdá. Obecně rádi podporujeme věci a projekty, které mají
smysl. Organizace, která by hájila práva vodáků a „kopala“ za ně
u nás v republice hodně dlouho chyběla. Asociace zastupuje skoro
pětapadesát tisíc vodáků v rámci svazů, vodáckých firem i jednotlivců
a další neustále přibývají. Velké díky patří Petrovi Ptáčkovi, Pavlu
Šálkovi a Mílovi Pražákovi, kteří za Asociaci jednají a úspěšně pod její
hlavičkou už několik let bojují za práva vodáků (konkrétní úspěchy
naleznete na www.avts.cz).
Já osobně jsem i přímo ve výboru a mám v AVTS na starosti zejména
příjem a evidenci přihlášek, plateb a s tím související administrativu.

Proč jsi začala pro Asociaci pracovat nebo lépe řečeno
dobrovolničit?

Při vzniku AVTS mě lákalo být součástí něčeho, co se rodí a vzniká.
Jsem člověk aktivní, který nedokáže sedět na jedné židli, a činnost
v AVTS beru jako ohromnou zkušenost pro svůj osobní rozvoj
a vlastně i pro práci v Bisportu. Za činnost AVTS jsem strašně
vděčná, protože pomáhá všem vodákům i půjčovnám k tomu,
aby mohli nadále využívat české řeky ke sjíždění. Není
to pouze o tom brát, ale je to i o tom dávat. A tím je pro mě osobně AVTS.
Bisport se letos rozhodl AVTS hodně pomoct, jak konkrétně?
Jak jsem již říkala, Bisport rád podporuje smysluplné projekty.

V letošní sezoně jsme se s kolegyní Aničkou Zímovou, která zastupuje
provozní část Bisportu, rozhodly, že z každé půjčené kánoe
nebo raftu odvedeme 10 Kč na činnost AVTS. Z jedné lodě to je
zanedbatelná částka, která ale v souhrnu všech půjčených lodí
za rok může udělat opravdu hezkou sumu na podporu Asociace
a tím i celého českého vodáctví.

A to je jen z jedné jediné půjčovny. Když si představím, kolik vodáckých
půjčoven v ČR působí a kolik lodí za rok půjčí, mohla by být
podobným způsobem odvedená částka někde úplně jinde. Mým
přáním a snem je, abychom byli průkopníky této podpory a v dalším
nebo ideálně letošním roce se k nám připojily další půjčovny.

Jak mohou AVTS pomoci běžní vodáci, kterým není osud
českých řek lhostejný?
Na činnost AVTS může přispět každý vodák, který rád vyrazí na
naše řeky, ať už posláním libovolného příspěvku přes platformu
Darujme.cz, příspěvkem (darem) napřímo Asociaci nebo vypůjčením
kánoe od půjčovny, která je členem AVTS, a tím pádem platí
každoročně členské příspěvky. Možností je mnoho, je to jen o tom
chtít přispět. A kdo chce, určitě najde způsob, jak to udělat.

Máš nějaké vize nebo sny, co by bylo fajn, kdyby AVTS
dokázala?
Asociace už toho dokázala za své relativně krátké působení až
až. Za jejího fungování třeba nevznikla v ČR žádná nová MVE
(malá vodní elektrárna), povedlo se dostat do mnoha stavebních
vodoprávních a dalších řízení, ve kterých Asociace požadovala,
aby bylo myšleno taky na vodáky, podařilo se dostat vodáctví
na několik krajských seznamů jako nehmotný statek kulturního
dědictví, …
Asociace toho ale má taky ještě hodně před sebou, je to běh
na velmi dlouhou trať. Plánů je mnoho a jejich realizace bude
vyžadovat velké úsilí.
Já osobně AVTS přeji, aby se nezalekla, aby i nadále bojovala
férově a spravedlivě, a to stoprocentně povede ke kýženým
výsledkům.

Říkala jsi, že rádi přispíváte na projekty, které dávají smysl,
jaké jsou ty další?
Od roku 2002 podporujeme každoročně projekt Čistá
řeka Sázava, na kterém zajišťujeme půjčení kánoí
pro dobrovolníky a s tím spojenou logistiku. Při tomto
jarním uklízení řeky se každoročně seberou tuny odpadků
z okolí řeky. Jsme opět u myšlenky, kdo chce brát, musí také dávat,
v tomto případě spíše sbírat.
Dalším okruhem, který podporujeme, jsou dětské kolektivy, školní
skupiny, skupiny skautů, skupiny dětí z dětských domovů a další.
U této skupiny dbáme na maximální bezpečnost. Snažíme se, aby
si děti vytvořily pozitivní vztah k vodáctví a v budoucnu trávily svůj
volný čas splouváním nejen českých řek.

Lenko, moc děkuju za rozhovor. Držím palce tobě, Bisportu
i Asociaci do dalších let.